Proč je to důležité?

Koncept minimální důstojné mzdy vznikl jako příspěvek do sílící debaty o negativních dopadech nízkých mezd v České republice a o stále palčivějším fenoménu tzv. pracující chudoby, kdy lidé jen obtížně pokrývají náklady domácnosti, a to i přesto, že jsou normálně zaměstnaní.

Dále se vztahuje k debatě o rozdílném odměňování, a tedy i standardech života v jednotlivých členských státech EU.

Dlouhodobě nízké mzdy mohou vést k tomu, že tito lidé:
  • upadají do dluhových pastí v důsledku nízkých nebo chybějících finančních rezerv. Podle výzkumu Mediánu (2018) vznikají exekuce nejčastěji z půjček na běžné spotřební zboží a poplatků za nájem nebo telefon;
  • pracují na úkor volného času, aby zajistili dostatečné příjmy (počet pracovních hodin byl podle OECD v roce 2018 v Česku třetí nejvyšší v EU). Toto má často negativními dopady na zdraví a rodinný život;
  • se častěji potýkají se zdravotními problémy. Výzkumy ukazují na negativní dopady dlouhodobě nejisté ekonomické situace zejména na psychické zdraví nebo na kognitivní schopnosti;
  • se dostávají do nerovné nebo závislé pozice v partnerských vztazích. Jde zejména o ženy, které pracují častěji na méně hodnocených pozicích, a v případě samoživitelství mají vysokou pravděpodobnost ohrožení chudobou. Specificky toto dopadá na ženy se zkušeností domácího násilí.
  • častěji upřednostní cenu na úkor kvality, což se může promítat také do ne-možnosti nákupů ekologických či lokálních produktů (které jinak nemusí kupovat jen lidé s vysokými příjmy);
  • hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení. Růst cen nájemního bydlení dopadá zejména na domácnosti s nižšími příjmy, které žijí častěji v nájemním bydlení;
  • mají horší přístup ke zdravotní péči. Zejména jde o placené úkony např. v rámci zubní péče, psychologickou péči, podpůrné a preventivním léky, u nejchudších i doplatky na léky, aj.;
  • mají horší možnosti vzdělávání dětí. Výsledky PISA ukazují silnou korelaci mezi socio-ekonomickým postavením rodičů a ne-úspěchy dětí ve vzdělání. Negativní dopady na vzdělání dětí výrazně násobí nestabilita bydlení a exekuce rodičů;
  • mohou mít omezenější možnosti zapojení do sociálního života, ať už přímo kvůli chybějícím financím (náklady spojené s trávením volného času, kulturními aktivitami), nebo protože jim kvůli existenčním starostem schází čas a energie.

Kupní síla českých mezd je v evropském kontextu podprůměrná

Absolutní hodnota i kupní síla minimální mzdy v ČR patří i přes její opakované zvyšování stále k nejnižším v Evropě. V kontextu současné rekordní inflace zaznamenala druhý největší pokles kupní síly v Evropě. Nejde ovšem jen o mzdu minimální – průměrný roční výdělek se v Česku v roce 2021 pohyboval jen těsně nad půlkou průměru EU. Nízká je i kupní síla českých mezd, nachází se jen těsně nad půlkou unijního průměru. Nadto v rámci aktuální inflace zaznamenaly jeden z nejvyšších reálných poklesů – za rok 2022 v průměru o 7,5 procent. Z komparativních statistik chudoby Česko vychází dlouhodobě dobře, je to ale tím, že se vztahují ke mzdové úrovni v dané zemi, a měří tak spíše příjmovou nerovnost, která je v Česku poměrně nízká (na rozdíl od té majetkové). Nicméně zejména ve smyslu, že relativně nízké mzdy má většina.

Ekonomickou nejistotou trpí čtvrtina až polovina obyvatel

Vlivem aktuální vysoké inflace opět vzrostl počet domácností, které si ze svých příjmů nezvládnou nic uspořit, a to k počátku roku 2023 na třetinu. 13 procent domácností musí po zaplacení bydlení a jídla vyjít pouze se 100 Kč na den na člena domácnosti.

Exekuce nepřímo dopadají na čtvrtinu obyvatel

Mapa exekucí ukazuje, že v roce 2021 bylo v exekuci 698 tisíc lidí, z toho 163 tisíc s více než deseti exekucemi. Počítáme-li členy jejich domácností, na které má tato situace přímý vliv, může se předlužení a exekuce bezprostředně týkat čtvrtiny naší populace. Těmto lidem zůstává z příjmu často nižší částka, než je minimum v dávkových systémech.

Na to doplácíme jako společnost všichni:

Politická radikalizace a nestabilita: Frustrace plynoucí z ekonomické nejistoty a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, přispívá ztrátě důvěry v současné politické uspořádání. To se může promítat do politické radikalizace nebo příklonu k populistickým stranám, či naopak rezignace na podílení se na demokratických procesech.

Nízká kupní síla obyvatel: Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky a ve svých efektech dále přispívá k růstu prostorových nerovností.

Závislost na sociálních dávkách: Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u těch nejchudších skupin obyvatel kompenzují prostřednictvím sociálních transferů. V Česku je toto podstatné zejména vzhledem k rostoucímu významu dávkové podpory nájemníků v kontextu růstu cen bydlení.

Odtok zisků do zahraničí: Nízká úroveň mezd (v kombinaci s dalšími faktory jako je systém zdanění a možnosti jejich “optimalizace”) přispívá k tomu, že velká část financí generovaných v našem hospodářství odtéká v podobě dividend do zahraničí.

Větší míra ohrožení chudobou u žen: Nízké mzdy jsou koncentrovány v profesích, kde častěji pracují ženy. Důsledkem je mimo jiné vysoká míra ohrožení chudobou u žen-samoživitelek a seniorek.

Mezigenerační přenos chudoby: Horší přístup ke vzdělání vede k mezigeneračnímu přenosu chudoby. Toto přispívá k vnitřní polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky.

Nízká prostorová mobilita: Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení mají negativní dopad na prostorovou mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce.

Nárůst šedé ekonomiky: Vysoká míra předluženosti, jako sekundárního efektu nízkých mezd, přispívá k růstu šedé ekonomiky. Ta je pro společnost nákladná jak kvůli aktuálním daňovým únikům, tak i souvisejícím dlouhodobým sociálním problémům.

Možnost adekvátního výdělku je předpoklad společenské soudržnosti.

Ukotvení práva na důstojnou odměnu v mezinárodních dokumentech (ať jde o Deklaraci lidských práv nebo dokumenty Mezinárodní organizace práce) vznikajících po druhé světové válce není náhodou, ale odráží zkušenost války a vědomí celospolečenských negativních dopadů vysoké míry nerovnosti, která předválečnou politickou frustraci a příklon k radikálním stranám zapříčinila.

Vědomí negativních dopadů rostoucí ekonomické i sociální polarizace se promítá do aktuálních strategických dokumentů, které vznikají v pokrizovém období na úrovni EU (Evropský pilíř sociálních práv).

Růst mezd nízkopříjmových skupin nejvíc přispívá k růstu ekonomiky.

Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u 20% zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu u 20% nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný.

Poskytovatel webu NaZemi.cz   |   kód a ilustrace Aneta Camova 2019