Dále se vztahuje k debatě o rozdílném odměňování, a tedy i standardech života v jednotlivých členských státech EU.
Absolutní hodnota i kupní síla minimální mzdy v ČR patří i přes její opakované navyšování v současnosti (2019) mezi nejnižší v Evropě. Nejde ovšem jen o mzdu minimální – hrubé hodinové výdělky jsou v Česku na třech pětinách průměru EU (data za 2017). Stejně tak paritní kupní síla českých mezd, tedy to, co je možné si za mzdu koupit, patří podle dostupných dat Eurostatu (2014) v rámci Evropské Unie k podprůměru.
Mzdová nerovnost mezi členskými státy EU není ovšem v komparativních statistikách mezd a chudoby zachycena, protože jsou většinou vztahovány k mediánovým příjmům v dané zemi. Česko jako země s relativně nízkou mírou nerovnosti (plošně nízkými mzdami) v nich proto vychází velmi dobře.
Zaplatit jednorázový nečekaný výdaj nebo týdenní dovolenou si v roce 2018 nemohla dovolit více než čtvrtina (a v některých krajích skoro polovina) domácností, zatímco nezaměstnaných bylo lehce přes tři procenta. Podle aktuální (2019) analýzy Českého rozhlasu se podprůměrné příjmy a ekonomická nejistota dotýkají 40% obyvatel (“ohrožená” a “strádající” třída).
Dávky zaměřené na prevenci a řešení chudoby ovšem dostává jen malý podíl lidí ohrožených ekonomickou nejistotou.
Mapa exekucí ukazuje, že v roce 2018 bylo v exekuci 821 tisíc lidí, z toho skoro půl milionu s více než třemi exekucemi. Počítáme-li členy jejich domácností, na které má tato situace přímý vliv, může se předlužení a exekuce bezprostředně týkat čtvrtiny až třetiny naší populace. Těmto lidem zůstává z příjmu často nižší částka, než je minimum v dávkových systémech, a to i přes nedávné zvyšování nezabavitelné částky.
Dluhy vznikly nejčastěji kvůli splácení půjček vzniklých kolem běžného spotřebního zboží a poplatků za nájem nebo telefon – ovšem narostly do současné výše v důsledku dlouhodobé cílené de/regulace v tomto segmentu.
Politická radikalizace a nestabilita: Frustrace plynoucí z ekonomické nejistoty a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, přispívá ztrátě důvěry v současné politické uspořádání. To se může promítat do politické radikalizace nebo příklonu k populistickým stranám, či naopak rezignace na podílení se na demokratických procesech.
Nízká kupní síla obyvatel: Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky a ve svých efektech dále přispívá k růstu prostorových nerovností.
Závislost na sociálních dávkách: Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u těch nejchudších skupin obyvatel kompenzují prostřednictvím sociálních transferů. V Česku je toto podstatné zejména vzhledem k rostoucímu významu dávkové podpory nájemníků v kontextu růstu cen bydlení.
Odtok zisků do zahraničí: Nízká úroveň mezd (v kombinaci s dalšími faktory jako je systém zdanění a možnosti jejich “optimalizace”) přispívá k tomu, že velká část financí generovaných v našem hospodářství odtéká v podobě dividend do zahraničí.
Větší míra ohrožení chudobou u žen: Nízké mzdy jsou koncentrovány v profesích, kde častěji pracují ženy. Důsledkem je mimo jiné vysoká míra ohrožení chudobou u žen-samoživitelek a seniorek.
Mezigenerační přenos chudoby: Horší přístup ke vzdělání vede k mezigeneračnímu přenosu chudoby. Toto přispívá k vnitřní polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky.
Nízká prostorová mobilita: Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení mají negativní dopad na prostorovou mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce.
Nárůst šedé ekonomiky: Vysoká míra předluženosti, jako sekundárního efektu nízkých mezd, přispívá k růstu šedé ekonomiky. Ta je pro společnost nákladná jak kvůli aktuálním daňovým únikům, tak i souvisejícím dlouhodobým sociálním problémům.
Ukotvení práva na důstojnou odměnu v mezinárodních dokumentech (ať jde o Deklaraci lidských práv nebo dokumenty Mezinárodní organizace práce) vznikajících po druhé světové válce není náhodou, ale odráží zkušenost války a vědomí celospolečenských negativních dopadů vysoké míry nerovnosti, která předválečnou politickou frustraci a příklon k radikálním stranám zapříčinila.
Vědomí negativních dopadů rostoucí ekonomické i sociální polarizace se promítá do aktuálních strategických dokumentů, které vznikají v pokrizovém období na úrovni EU (Evropský pilíř sociálních práv).
Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u 20% zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu u 20% nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný.
Poskytovatel webu NaZemi.cz | kód a ilustrace Aneta Camova 2019