Proč je to důležité?

Dlouhodobě nízké mzdy mohou vést k tomu, že tito lidé:

upadají do dluhových pastí v důsledku nízkých nebo chybějících finančních rezerv. Podle výzkumu Mediánu (2018) vznikají exekuce nejčastěji z půjček na běžné spotřební zboží a poplatků za nájem nebo telefon;
pracují na úkor volného času, aby zajistili dostatečné příjmy (počet pracovních hodin je podle OECD v Česku v rámci EU výrazně nadprůměrný). Toto má často negativními dopady na zdraví a rodinný život;
se častěji potýkají se zdravotními problémy. Výzkumy ukazují na negativní dopady dlouhodobě nejisté ekonomické situace zejména na psychické zdraví nebo na kognitivní schopnosti;
se dostávají do nerovné nebo závislé pozice v partnerských vztazích. Jde zejména o ženy, které pracují častěji na méně hodnocených pozicích. Specificky toto dopadá na ženy se zkušeností domácího násilí.
častěji upřednostní cenu na úkor kvality, což se může promítat také do nemožnosti nákupů ekologických či lokálních produktů (které jinak nemusí kupovat jen lidé s vysokými příjmy);
hůře čelí rychle rostoucím cenám bydlení. Růst cen nájemního bydlení dopadá zejména na domácnosti s nižšími příjmy, které žijí častěji v nájemním bydlení;
mají horší přístup ke zdravotní péči. Zejména jde o placené úkony např. v rámci zubní péče, psychologickou péči, podpůrné a preventivním léky, u nejchudších i doplatky na léky, aj.;
mají horší možnosti vzdělávání dětí. Výsledky PISA ukazují silnou korelaci mezi socio-ekonomickým postavením rodičů a neúspěchy dětí ve vzdělání. Negativní dopady na vzdělání dětí výrazně násobí nestabilita bydlení a exekuce rodičů;
mohou mít omezenější možnosti zapojení do sociálního života, ať už přímo kvůli chybějícím financím (náklady spojené s trávením volného času, kulturními aktivitami), nebo protože jim kvůli existenčním starostem schází čas a energie.
jsou více ohroženi v případě společenských výkyvů a krizí (jako byl covid, růst cen energií, inflace). Dlouhodobě nízké mzdy vedou k tomu, že domácnosti mají omezené možnosti šetřit, při prudkém nárůstu výdajů nebo výpadku příjmu jsou ohroženy pádem do chudoby. Specificky ohroženi jsou lidé s nestabilními (“prekérními”) příjmy.

Kupní síla českých mezd je v evropském kontextu podprůměrná

Absolutní hodnota i kupní síla minimální mzdy v ČR patří (i přes její opakované zvyšování) v rámci Evropy stále k těm nízkým, v reálných hodnotách kvůli inflaci nazdory nominálnímu navýšení začátkem 2024 oproti předchozímu roku poklesla o dalších 3,2 procent.

Nejde ovšem jen o mzdu minimální – průměrný roční výdělek se v Česku v roce 2022 pohyboval jen těsně nad půlkou průměru EU. Nízká je i kupní síla českých mezd, podle posledních komparativních statistik (2018) se nachází v dolní třetině unijního průměru. Nadto v rámci aktuální inflace zaznamenaly jeden z nejvyšších reálných poklesů – za rok 2022 o 7,5 procent a ještě i za rok 2023 o 2,9 procenta.

Ekonomickou nejistotou trpí významná část obyvatel

Z komparativních statistik chudoby Česko vychází dlouhodobě dobře, je to ale tím, že se vztahují ke střední příjmům v dané zemi, a neříkají tak nic o kupní síle ani kvalitě života obyvatel. Odráží příjmovou nerovnost, která je v Česku poměrně nízká (na rozdíl od té majetkové).

Vlivem nedávné mimořádně vysoké inflace opět vzrostl počet domácností, které si ze svých příjmů nezvládnou nic uspořit nebo dokonce jejich výdaje překračují výši příjmů, a to k březnu roku 2024 na bezmála na třetinu. Domácností s dětmi s příjmem pod mediánem a vyššími náklady než příjmy je ve stejném období až 15 procent. Podle dat z ledna 2024 hodnotí situaci své domácnosti jako poměrně či velmi dobrou jen těsně pod třetinu dotázaných a ani klesající inflace zatím ke zlepšení tohoto hodnocení nevedla.

Exekuce nepřímo dopadají až na čtvrtinu obyvatel

Mapa exekucí ukazuje, že v roce 2022 bylo v exekuci 668 tisíc lidí, z toho 149 tisíc s více než deseti exekucemi. Dalších 106 tisíc prochází procesem oddlužení. Počítáme-li členy jejich domácností, na které má tato situace přímý vliv, může se předlužení a exekuce bezprostředně týkat až čtvrtiny naší populace. Základní částka, které je všem lidem v exekuci a insolvenci garantovaná, je přitom nižší než jsou minima v systému sociálních dávek, lidé v exekuci také nemají garantovanou ani minimální (a zaručenou) mzdu.

Na to doplácíme jako společnost všichni:

Politická radikalizace a nestabilita: Frustrace plynoucí z ekonomické nejistoty, nerovností a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, přispívá ztrátě důvěry v současné politické uspořádání. To se může promítat do politické radikalizace nebo příklonu k populistickým stranám, či naopak rezignace na podílení se na demokratických procesech.

Nízká kupní síla obyvatel: Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky a ve svých efektech dále přispívá k růstu prostorových nerovností.

Závislost na sociálních dávkách: Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u těch nejchudších skupin obyvatel kompenzují prostřednictvím sociálních transferů. V Česku je toto podstatné zejména vzhledem k rostoucím cenám nájemního bydlení, kde výrazně roste počet osob, které jsou nuceny pro pokrytí bydlení žádat o sociální dávky.

Odtok zisků do zahraničí: Zisky firem jsou v Česku v celkovém objemu podstatně vyšší než mzdy zaměstnanců. Nízká úroveň mezd (v kombinaci s dalšími faktory jako je systém zdanění a možnosti jejich “optimalizace”) přispívá k tomu, že velká část financí generovaných v našem hospodářství odtéká v podobě dividend do zahraničí.

Větší míra ohrožení chudobou u žen: Nízké mzdy jsou koncentrovány v profesích, kde častěji pracují ženy. Ženy mají také nižší důchody. Důsledkem je mimo jiné vysoká míra ohrožení chudobou v případě samoživitelství nebo ve stáří.

Mezigenerační přenos chudoby: Chudoba může být faktickou bariérou pro sociální mobilitu (nedostatek financí pro studium, nutnost brzkého nástupu do zaměstnání aj.), zároveň jde o zkušenost, která ovlivňuje strategie a aspirace, vnímané možnosti a aktérství. V českém systému školství jsou tyto nerovnosti často násobeny. Toto přispívá k vnitřní polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky.

Nízká prostorová mobilita: Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení (omezenou dostupností a vysokými cenami bydlení v ekonomických centrech) mají negativní dopad na prostorovou mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce.

Negativní dopady na vztahy na pracovišti: Psychické dopady ekonomické nejistoty spojené s nízkými mzdami ovlivňují negativně výkon, bezpečnost, vlastní aktivitu a vztahy lidí na pracovišti.

Nárůst šedé ekonomiky: Vysoká míra předluženosti, jako sekundárního efektu nízkých mezd, přispívá k růstu šedé ekonomiky. Ta je pro společnost nákladná jak kvůli aktuálním daňovým únikům, tak i souvisejícím dlouhodobým sociálním problémům.

Možnost adekvátního výdělku je předpoklad společenské soudržnosti.

Ukotvení práva na důstojnou odměnu v mezinárodních dokumentech (ať jde o Deklaraci lidských práv nebo dokumenty Mezinárodní organizace práce) vznikajících po druhé světové válce není náhodou, ale odráží zkušenost války a vědomí celospolečenských negativních dopadů vysoké míry nerovnosti, která předválečnou politickou frustraci a příklon k radikálním stranám zapříčinila.

Vědomí negativních dopadů rostoucí ekonomické i sociální polarizace se promítá do strategických dokumentů, které vznikají v posledním desetiletí na úrovni EU, a zdůrazňují potřebu férových mezd. Zejména jde o Evropský pilíř sociálních práv, který se následně promítá do směrnice o přiměřených minimální mzdách v EU, přijaté na podzim 2022. Ta klade důraz na kolektivní vyjednávání a odborové členství.

Růst mezd nízkopříjmových skupin nejvíc přispívá k růstu ekonomiky.

Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u 20% zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu u 20% nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný.