Dále se vztahuje k debatě o rozdílném odměňování, a tedy i standardech života v jednotlivých členských státech EU.
Absolutní hodnota i kupní síla minimální mzdy v ČR patří (i přes její opakované zvyšování) stále v rámci Evropy k nízkým, její kupní síla v poslední roce opět klesá. Nejde ovšem jen o mzdu minimální – průměrný roční výdělek se v Česku v roce 2021 pohyboval jen těsně nad půlkou průměru EU. Nízká je i kupní síla českých mezd, podle posledních komparativních statistik (2018) se nachází v dolní třetině unijního průměru. Nadto v rámci aktuální inflace zaznamenaly jeden z nejvyšších reálných poklesů – za rok 2022 o 7,5 procent.
Z komparativních statistik chudoby Česko vychází dlouhodobě dobře, je to ale tím, že se vztahují ke střední příjmům v dané zemi, neříkají nic o kupní síle ani kvalitě života obyvatel. Odráží příjmovou nerovnost, která je v Česku poměrně nízká (na rozdíl od té majetkové).
Vlivem aktuální vysoké inflace opět vzrostl počet domácností, které si ze svých příjmů nezvládnou nic uspořit, a to k počátku roku 2023 na třetinu. Domácnosti s dětmi s příjmem pod medián ve stejném období ne měli ve stejné období vyšší náklady než příjmy. Podle dat z první poloviny roku 2023 se téměř dvě třetiny obyvatel se obávají chudoby či neúnosného poklesu vlastní životní úrovně.
Mapa exekucí ukazuje, že v roce 2021 bylo v exekuci 698 tisíc lidí, z toho 163 tisíc s více než deseti exekucemi. Dalších 106 tisíc prochází procesem oddlužení. Počítáme-li členy jejich domácností, na které má tato situace přímý vliv, může se předlužení a exekuce bezprostředně týkat čtvrtiny naší populace. Základní částka, které je všem lidem v exekuci, insolvenci, garantovaná je přitom nižší než jsou minima v systému sociálních dávek, lidé v exekuci také nemají garantovanou ani minimální (a zaručenou) mzdu.
Politická radikalizace a nestabilita: Frustrace plynoucí z ekonomické nejistoty, nerovností a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, přispívá ztrátě důvěry v současné politické uspořádání. To se může promítat do politické radikalizace nebo příklonu k populistickým stranám, či naopak rezignace na podílení se na demokratických procesech.
Nízká kupní síla obyvatel: Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky a ve svých efektech dále přispívá k růstu prostorových nerovností.
Závislost na sociálních dávkách: Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u těch nejchudších skupin obyvatel kompenzují prostřednictvím sociálních transferů. V Česku je toto podstatné zejména vzhledem k rostoucím cenám nájemního bydlení, kde výrazně roste počet osob, které jsou nuceny pro pokrytí bydlení žádat o sociální dávky.
Odtok zisků do zahraničí: Zisky firem jsou v Česku v celkovém objemu podstatně vyšší než mzdy zaměstnanců. Nízká úroveň mezd (v kombinaci s dalšími faktory jako je systém zdanění a možnosti jejich “optimalizace”) přispívá k tomu, že velká část financí generovaných v našem hospodářství odtéká v podobě dividend do zahraničí.
Větší míra ohrožení chudobou u žen: Nízké mzdy jsou koncentrovány v profesích, kde častěji pracují ženy. Ženy mají také nižší důchody. Důsledkem je mimo jiné vysoká míra ohrožení chudobou v případě samoživitelství nebo ve stáří.
Mezigenerační přenos chudoby:Chudoba může být faktickou bariérou pro sociální mobilitu (nedostatek financí pro studium, nutnost brzkého nástupu do zaměstnání aj.), zároveň jde o zkušenost, která ovlivňuje strategie a aspirace, vnímané možnosti a aktérství. V českém systému školství jsou tyto nerovnosti často násobeny. Toto přispívá k vnitřní polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky.
Nízká prostorová mobilita: Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení (omezenou dostupností a vysokými cenami bydlení v ekonomických centrech) mají negativní dopad na prostorovou mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce.
Negativní dopady na vztahy na pracovišti: Psychické dopady ekonomické nejistoty spojené s nízkými mzdami ovlivňují negativně výkon, bezpečnost, vlastní aktivitu a vztahy lidí na pracovišti.
Nárůst šedé ekonomiky: Vysoká míra předluženosti, jako sekundárního efektu nízkých mezd, přispívá k růstu šedé ekonomiky. Ta je pro společnost nákladná jak kvůli aktuálním daňovým únikům, tak i souvisejícím dlouhodobým sociálním problémům.
Ukotvení práva na důstojnou odměnu v mezinárodních dokumentech (ať jde o Deklaraci lidských práv nebo dokumenty Mezinárodní organizace práce) vznikajících po druhé světové válce není náhodou, ale odráží zkušenost války a vědomí celospolečenských negativních dopadů vysoké míry nerovnosti, která předválečnou politickou frustraci a příklon k radikálním stranám zapříčinila.
Vědomí negativních dopadů rostoucí ekonomické i sociální polarizace se promítá do strategických dokumentů, které vznikají v posledním desetiletí na úrovni EU, a zdůrazňují potřebu férových mezd. Zejména jde o Evropský pilíř sociálních práv, který se následně promítá do směrnice o přiměřených minimální mzdách v EU, přijaté na podzim 2022. Ta klade důraz na kolektivní vyjednávání a odborové členství.
Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u 20% zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu u 20% nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný.
Poskytovatel webu NaZemi.cz | kód a ilustrace Aneta Camova 2019