Dále se vztahuje k debatě o rozdílném odměňování, a tedy i standardech života v jednotlivých členských státech EU.
Absolutní hodnota i kupní síla minimální mzdy v ČR patří i přes její opakované zvyšování stále k nejnižším v Evropě. V kontextu současné rekordní inflace zaznamenala druhý největší pokles kupní síly v Evropě. Nejde ovšem jen o mzdu minimální – průměrný roční výdělek se v Česku v roce 2021 pohyboval jen těsně nad půlkou průměru EU. Nízká je i kupní síla českých mezd, nachází se jen těsně nad půlkou unijního průměru. Nadto v rámci aktuální inflace zaznamenaly jeden z nejvyšších reálných poklesů – za rok 2022 v průměru o 7,5 procent. Z komparativních statistik chudoby Česko vychází dlouhodobě dobře, je to ale tím, že se vztahují ke mzdové úrovni v dané zemi, a měří tak spíše příjmovou nerovnost, která je v Česku poměrně nízká (na rozdíl od té majetkové). Nicméně zejména ve smyslu, že relativně nízké mzdy má většina.
Vlivem aktuální vysoké inflace opět vzrostl počet domácností, které si ze svých příjmů nezvládnou nic uspořit, a to k počátku roku 2023 na třetinu. 13 procent domácností musí po zaplacení bydlení a jídla vyjít pouze se 100 Kč na den na člena domácnosti.
Mapa exekucí ukazuje, že v roce 2021 bylo v exekuci 698 tisíc lidí, z toho 163 tisíc s více než deseti exekucemi. Počítáme-li členy jejich domácností, na které má tato situace přímý vliv, může se předlužení a exekuce bezprostředně týkat čtvrtiny naší populace. Těmto lidem zůstává z příjmu často nižší částka, než je minimum v dávkových systémech.
Politická radikalizace a nestabilita: Frustrace plynoucí z ekonomické nejistoty a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, přispívá ztrátě důvěry v současné politické uspořádání. To se může promítat do politické radikalizace nebo příklonu k populistickým stranám, či naopak rezignace na podílení se na demokratických procesech.
Nízká kupní síla obyvatel: Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky a ve svých efektech dále přispívá k růstu prostorových nerovností.
Závislost na sociálních dávkách: Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u těch nejchudších skupin obyvatel kompenzují prostřednictvím sociálních transferů. V Česku je toto podstatné zejména vzhledem k rostoucímu významu dávkové podpory nájemníků v kontextu růstu cen bydlení.
Odtok zisků do zahraničí: Nízká úroveň mezd (v kombinaci s dalšími faktory jako je systém zdanění a možnosti jejich “optimalizace”) přispívá k tomu, že velká část financí generovaných v našem hospodářství odtéká v podobě dividend do zahraničí.
Větší míra ohrožení chudobou u žen: Nízké mzdy jsou koncentrovány v profesích, kde častěji pracují ženy. Důsledkem je mimo jiné vysoká míra ohrožení chudobou u žen-samoživitelek a seniorek.
Mezigenerační přenos chudoby: Horší přístup ke vzdělání vede k mezigeneračnímu přenosu chudoby. Toto přispívá k vnitřní polarizaci a nižší schopnosti společnosti reagovat na výzvy rychle se měnící ekonomiky.
Nízká prostorová mobilita: Nízké mzdy kombinované s vysokou mírou vlastnického bydlení mají negativní dopad na prostorovou mobilitu, a tedy i vyrovnávání poptávky a nabídky na trhu práce.
Nárůst šedé ekonomiky: Vysoká míra předluženosti, jako sekundárního efektu nízkých mezd, přispívá k růstu šedé ekonomiky. Ta je pro společnost nákladná jak kvůli aktuálním daňovým únikům, tak i souvisejícím dlouhodobým sociálním problémům.
Ukotvení práva na důstojnou odměnu v mezinárodních dokumentech (ať jde o Deklaraci lidských práv nebo dokumenty Mezinárodní organizace práce) vznikajících po druhé světové válce není náhodou, ale odráží zkušenost války a vědomí celospolečenských negativních dopadů vysoké míry nerovnosti, která předválečnou politickou frustraci a příklon k radikálním stranám zapříčinila.
Vědomí negativních dopadů rostoucí ekonomické i sociální polarizace se promítá do aktuálních strategických dokumentů, které vznikají v pokrizovém období na úrovni EU (Evropský pilíř sociálních práv).
Podle nedávné analýzy Mezinárodního měnového fondu růst mezd u 20% zaměstnanců s nejvyššími příjmy vede k poklesu HDP, zatímco růst příjmu u 20% nejnižších příjmových skupin má efekt přesně opačný.
Poskytovatel webu NaZemi.cz | kód a ilustrace Aneta Camova 2019