Je normální jet jednou za rok na dovolenou?
Je v pořádku mít možnost z každé výplaty něco odložit?

Minimální důstojná mzda

0 100 kč*

v Praze 0 100

* hrubá mzda, data za rok 2019

Co to je minimální důstojná mzda?

Minimální důstojná mzda je odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard.

Musí umožňovat pokrýt náklady

na stravu a bydlení, ošacení, dopravu, zdravotní péči, vzdělání a volný čas a zaplatit další důležité potřeby včetně úspor pro případ neočekávaných okolností.

bydlení - minimální důstojná mzda
doprava - auto - minimální důstojná mzda
potraviny - čínské nudle - minimální důstojná mzda
pojištění - požár - minimální důstojná mzda

Má umožnit žít obyčejným, ale materiálně důstojným životem a cítit se plnohodnotným členem společnosti.

Proč je to důležité?

Nedostatek finančních prostředků může vést k tomu, že lidé:

brašna - minimální důstojná mzda

upadají do dluhové pasti
v důsledku nízkých nebo chybějících finančních rezerv

domácnost - monstera, pokojová rostlina - minimální důstojná mzda

jsou nuceni pracovat na úkor volného času,
s negativními dopady na zdraví a rodinný život

peněženka - minimální důstojná mzda

v důsledku dlouhodobě nejisté a stresující ekonomické situace
trpí zdravotními a dalšími problémy.

Číst více

Na to doplácíme jako společnost všichni.

nepokoje - minimální důstojná mzda

Frustrace plynoucí z nejistoty a pocitu, že tyto problémy nikdo nevidí a neřeší, může vést ke ztrátě důvěry v současné politické uspořádání.

nepokoje - minimální důstojná mzda

Ekonomická nejistota dopadá nerovnoměrně silně na obyvatele různých regionů. Nízká kupní síla jejich obyvatel má pak negativní dopady pro celkový rozvoj lokální ekonomiky.

nepokoje - minimální důstojná mzda

Na nízké mzdy doplácí i veřejné rozpočty, ze kterých se u nejchudších skupin obyvatel kompenzují nízké mzdy prostřednictvím sociálních transferů.

Číst více

Jak jsme MDM spočítali?

potraviny - minimální důstojná mzda

Potraviny

Jde o výdaje za nákup potravin podle výživových doporučení. Dospělý pracující by měl mít kromě toho možnost stravování (obědů) v závodních nebo veřejných restauracích.

0 0
bydlení - minimální důstojná mzda

Bydlení

Zahrnuje náklady za nájemné v bytě o přiměřené ploše včetně služeb a energií. Dvě částky reflektují rozdíly v cenách bydlení v Praze a ostatních městech v ČR. Pro plátce hypoték či vlastníky se počítá s totožnými měsíčními náklady.

0 0
0 0 Kč v Praze
oblečení - minimální důstojná mzda

Oblečení a obuv

Jde o výdaje na oblečení a obuv.

0 0 Kč měsíčně
auto - minimální důstojná mzda

Doprava

Zahrnuje náklady spojené s dojížďkou za prací, do školy a k obstarání běžných potřeb (nákupy, lékař) a výdaje na pořízení a provoz dopravních prostředků (automobil, motocykl, jízdní kolo).

0 0 Kč měsíčně
laptop - minimální důstojná mzda

Telekomunikace

Jde o výdaje za mobilní tarif, pevné připojení k internetu a koncesionářské poplatky.

0 0 Kč měsíčně
sešit a tužka, školní potřeby - minimální důstojná mzda

Volný čas a vzdělávání

Zahrnuje náklady na průběžné vzdělávání, volnočasové aktivity (kulturní akce, sport, dětský kroužek…) a tuzemskou dovolenou.

0 0 Kč měsíčně
dentální hygiena, úsměv - minimální důstojná mzda

Zdraví a hygiena

Jedná se o výdaje za hygienické potřeby a náklady spojené se zdravím.

0 000 Kč měsíčně
nehoda, pojištění - minimální důstojná mzda

Úspory

Jde o poměrnou část měsíčního příjmu odloženou stranou pro případ nečekaných výdajů nebo výpadků příjmu, o úspory na důchod a platbu dalších pojištění.

0 0 Kč měsíčně

Příběhy

“Ušetřím maximálně něco z toho, co přidává partnerka na nájem v garsonce.”

vládní úředník Milan P., zadaný bez dětí (Praha, 34)

Milan je už čtyři roky vládní úředník. Na odboru patří k lépe placeným, přesto mu na účtu nepřibyde měsíčně víc než 28 000 Kč čistého. Není ve vyložené finanční nouzi, s partnerkou jim zbývá na občasné „eurovíkendy“. Na nějakou finanční rezervu však zoufale chybí. „Ušetřím maximálně něco z toho, co přidává partnerka na nájem v garsonce.“ Nejakutnější je právě problém s bydlením. „Přestěhovat se v rámci Prahy do většího bytu je dnes mimo naše možnosti. Kdyby Janča otěhotněla, nevím, co budeme dělat.“

“Nějakou úroveň mi zachraňuje jen ta druhá práce. Ale co za člověka se neuživí jednou prací?”

rozvedená učitelka Naděžda K. (Zlín, 52)

Naděžda je učitelka na soukromé střední hotelové škole ve Zlíně, kde bere přibližně 21 000 Kč čistého. Finanční stabilitu si musí zajišťovat druhou prací – o víkendech doučuje dospělé na maturitu, občas pomáhá synům s účetnictvím ve firmě. Po rozvodu jí zbyl byt v družstevním vlastnictví, který taky spolkne dost prostředků. Nezbytnost druhé a někdy i třetí práce Nadě sráží mínění o sobě samé. „Nepřijdu si jako střední třída, nějakou úroveň mi zachraňuje jen ta druhá práce. Ale co za člověka se neuživí jednou prací?“

“Zaplatíme to, ale musíme to stáhnout z jídla nebo si odpustit boty.”

pečovatelka Anna M., vdaná matka dvou dětí (Praha)

Pečovatelka Anna žije s dvěma dospívajícími dětmi v Praze, její manžel je chemik. Spolu si přijdou na čistou mzdu ve výši 38 000 Kč. Z těch manželé vždy obratem odevzdají bance 15 000 Kč na splátku hypotéky, dalších pět tisíc spolknou dětské kroužky, školné a internet, takže na jídlo a celý měsíční provoz zbude 18 000 Kč. Auto nemají a chytré mobily také ne, dovolenou řeší zdarma u babičky na chatě. S manželem si oba nosí do práce obědy z domova a na konci měsíce z výplaty neuspoří stejně vůbec nic. Pokud rodinu potká nečekaný výdaj, je to vždycky trochu průšvih. Třeba když všichni najednou potřebují zubaře, vyjde to na několik tisíc. „Zaplatíme to, ale musíme to stáhnout z jídla nebo si odpustit boty,“ říká Anna. Matka musela nedávno dětem odepřít očkování proti klíšťové encefalitidě a meningokoku.

“Nástupní plat na úrovni minimální mzdy nás vrátil na zem.”

truhlář Tomáš K., otec tří dětí (Vsetínsko, 41)

Tomáš je truhlář, mají s kamarádem živnost v malé vesnici na Vsetínsku. Je to sezónní práce, na zimu si musí vydělat v létě většími zakázkami ve městě. Žije ve vlastním domku s ženou a třemi dětmi. Výstavba a rekonstrukce domu ukrajuje z už tak omezených příjmů, péči o ovce a koně částečně pokryjí evropské dotace. Tomášova žena si po dlouhé rodičovské dodělává pedagogické minimum – chce začít pracovat, je to však i nutnost. Jak děti rostou, už i to minimum jako školka, kroužky, dojíždění a aspoň jedna dovolená po Česku, začalo být problém. „Žena nastupuje v jeslích jako asistentka. Doufali jsme, že nám to vrátí nějakou stabilitu, ale nástupní plat na úrovni minimální mzdy nás vrátil na zem.“

“Na hypotéku jsem dřív nedosáhl. Teď je na ni vzhledem k mému věku v podstatě pozdě.”

vysokoškolský pedagog Luboš H., nezadaný bez dětí (Praha, 48)

Luboš je vysokoškolský docent na pražské univerzitě. Nemá chalupu ani auto, díky příležitostným přivýdělkům či osobním bonusům mu zbývá aspoň na dovolenou. Plat 29 000 Kč čistého mu vystačí na pražský život ze dne na den. Těžko se s ním však staví větší životní plán. Navzdory společensky prestižnímu postavení pro něho zůstává hlavní životní překážkou to základní: bydlení. Žije už více než deset let sám v 1+kk s vestavěnou koupelnou, bez reálného výhledu na posun k lepšímu. „Na hypotéku jsem dřív nedosáhl. Teď, když jsem konečně dostal na škole smlouvu na dobu neurčitou, je na ni vzhledem k mému věku v podstatě pozdě.“

“Teď se radujeme z miminka a jsme rádi, že to nejhorší je za námi. Co bude dál, to je otázka.”

markeťačka a čerstvá matka Agáta H. (Brno, 30)

Agáta je marketingová specialistka na volné noze. Než otěhotněla, byla zvyklá přispívat na domácnost s partnerem rovným dílem. Její měsíční výdělek se pohyboval mezi 22-26 000 Kč. Těhotenství však jejich harmonii narušilo. Silné anémie znemožňovaly Agátě standardně pracovat, aspoň částečné zakázky přijímala ještě měsíc před porodem. Finanční břemeno na sebe však musel vzít z větší části partner. Jako by toho nebylo dost, oznámil jim nájemce ze dne na den, že se chystá byt prodat. Po dlouhých úvahách se rozhodli vzít si na byt hypotéku, tak trochu proti vlastní vůli. I tady musel větší podíl složit Jiří, základní vklad navíc spolkl veškeré úspory. „Teď se radujeme z miminka a jsme rádi, že to nejhorší je za námi. Co bude dál, to je otázka.“

“Studovala jsem to, věděla jsem, do čeho jdu – netoužím po bohatství, beru to jako poslání. Po pár letech ale člověku dojdou síly.”

vdaná sociální pracovnice Jana M. (Liberec, 32)

Jana je sociální pracovnice v Liberci. Její práce je psychicky i časově nesmírně náročná, neumožňuje jí vydělat nějaké peníze jinde. Přesto jako projektová koordinátorka dosáhne měsíčně na pouhých 17 000 Kč čistého. „Studovala jsem to, věděla jsem, do čeho jdu – netoužím po bohatství, beru to jako poslání. Po pár letech ale člověku dojdou síly.“ S příjmem pod 20 000 Kč se v druhém největším městě špatně plánuje. „Kuba na tom není platově o moc líp. Nedávno jsme se vzali, na dítě ale nemáme pomyšlení – bez finanční rezervy by nás takový výpadek příjmu mohl dostat do vážných problémů.“

Kdo za tím stojí?

Za minimální důstojnou mzdou stojí nezávislá a neformální expertní platforma, která se nad konceptem a propočtem scházela od roku 2016.

Napsali o MDM

V české debatě je málo zdůrazňované, co to vlastně konkrétně znamená, že česká ekonomika je postavená na nízkých mzdách.

Rozlišování skromnosti a chudoby je zásadní, pro jedno se totiž rozhodujeme dobrovolně a to druhé nemá zase se svobodnou volbou nic společného.

Pozoruhodné je, jak často tady v debatách o mzdách zaznívá argument, podle kterého pokud má někdo málo, musí se víc snažit.

Jsou trendy, které škodí celé společnosti – zmenšuje se střední třída, na které leží velká část břemene naplňovat státní rozpočet na daních a pojistném.

Než nemožnost si něco koupit je pro udržování vlastní důstojnosti horší to vědomí, že víc už pracovat nelze a výplaty stále nestačí.

Dosavadní diskuse o mzdách a životní úrovni v Česku zohledňovaly hlavně perspektivu firem. A jaksi se vytratily dopady na nás, normální lidi.

Můžeme se dívat skrz prsty na někoho, kdo pracuje na plný úvazek, třeba i víc, a musí si vzít půjčku, aby si mohl dovolit věci, které jsou vnímané jako běžný standard?

Naznačovat, že si lidé za nekvalitní potraviny mohou sami, protože škudlí a kvalitu svévolně nedoceňují, je přehlížením reality nízkých mezd.

Důstojné žití je především takové, při kterém lidé nemusí žít „od výplaty k výplatě“.

Často kladené otázky

Jaký je rozdíl mezi důstojnou a minimální mzdou?

Minimální mzda je výsledkem politického vyjednávání mezi odbory, zaměstnavateli a státem. Minimální důstojná mzda se oproti tomu snaží vyčíslit, kolik by pracující museli vydělávat, aby byli schopni pokrýt výdaje, které jim zajistí základní materiální standard.

Zabývají se tím v zahraničí?

Ano, o podobné vyčíslení výše mezd v závislosti na výši výdajů se snaží již mnohde v zahraničí.

Nediktujete tím lidem, jak mají žít?

Pro potřeby výpočtu bylo nezbytné určit, co je u každé zmíněné výdajové kategorie základní standard, cílem nicméně není předepisovat, co by si lidé přesně ze mzdy měli či neměli pořizovat. Jde o to určit základní finanční rámec, kterým by měl jedinec, respektive domácnost disponovat. Je na každé domácnosti, za co ji ve výsledku utrácí.

Jak se s vaším požadavkem mají vyrovnat zaměstnavatelé, kteří by chtěli, ale nemohou platit svým zaměstnancům důstojnou mzdu?

Nezpochybňujeme, že někteří zaměstnavatelé skutečně mohou mít pádné důvody pro to, že nemohou platit vyšší mzdy. Nízké mzdy jsou koneckonců také důsledkem odpovídajícího nastavení celé ekonomiky. Nástroj minimální důstojné mzdy je tak také příspěvkem o debaty o tom, že ke zvyšování mezd na důstojnou úroveň bude potřeba i strukturálních reforem.

Nemohou důstojný život vést i lidé s málo penězi?

Ke kvalitnímu a naplněnému životu je jistě třeba víc než pouze důstojná výše příjmů – jde také například o zdraví a kvalitu vztahů či prostředí, ve kterém člověk žije.

Přesto hraje materiální otázka v současné společnosti centrální roli a může mít nepřímý vliv i na ostatní zmíněné atributy kvalitního života – to když kvůli finanční tísni nezbývá na zdravé potraviny nebo zdravotní prevenci či když je napjatý rodinný rozpočet důvodem partnerských hádek.

Minimální důstojnou mzdou nedefinujeme, co je důstojný život, ale upozorňujeme na určitou úroveň materiálního zabezpečení, která je podstatná pro pocit rovnocenného postavení ve společnosti.

Znamená to, že každý, kdo nemá důstojnou mzdu, žije nedůstojně?

V praxi mohou mít lidé různé možnosti a strategie jak nízké příjmy kompenzovat. Někteří mají vlastní bydlení, což snižuje náklady. Nebo jde o domácnosti, kde má jeden z partnerů, častěji muž, vyšší příjem. Jinde jde o různá strategie samozásobitelství. Jiné snahy vyjít s nízkými příjmy ale mohou mít velmi negativní efekty jako nutnost mít více zaměstnání nebo pracovat často přesčas. Problematická může být i ekonomická závislost na partnerovi, která v důsledku nízkých mezd vzniká.

Chcete to zavést jako legislativní opatření?

Cílem není zavedení vypočítané částky např. jako garantované minimální mzdy. Má spíše sloužit jako argument do diskuze o výši mezd a dávek, případně jako dlouhodobý cíl, ke kterému se bude česká společnost různými cestami přibližovat. Může také sehrát roli jako argument pro zaměstnance, odbory i zaměstnavatele do vyjednávání o mzdách a platech.

Znamená to, že vypočítaná částka úplně stačí a vyšší mzdové požadavky jsou přehnané?

Vypočítaná částka představuje skutečně pouhé minimum u zcela běžných výdajů. Nejsou v ní započítány jakékoli vyšší nároky. Nepočítá se ani s individuálními zvláštními potřebami či záhodnou udržitelnou, kvalitní či lokální spotřebou. Částka tedy v žádném případě nemá sloužit jako strop pro mzdové požadavky.

Co se bude s MDM dít dál?

Výpočet i odůvodnění jsou k dispozici všem, kteří se výší mezd v Česku zabývají, aby se MDM vžila jako hojně využívaný nástroj a argument. Expertní platforma bude částku každý rok aktualizovat dle vývoje výše zohledněných výdajů.

Poskytovatel webu NaZemi.cz   |   kód a ilustrace Aneta Camova 2019